Peer podpora

Peer podpora je poskytována v situacích, při nichž došlo k psychickému zasažení profesionálů, nejčastěji při výkonu práce zdravotnických pracovníků.

Může se jednat o náraz akutní události, stejně jako o chronické zatížení nebo přetížení. Jedná se o první psychickou podporu (nikoliv péči psychologickou či psychoterapeutickou) vedenou vycvičeným zdravotníkem – peerem. Jejím cílem je podpořit zdravotnického pracovníka, zasaženého psychicky nadlimitně zátěžovou situací. Služba je pro zájemce bezplatná.

Kdo je to peer

Peer je profesní kolega, tedy zdravotnický pracovník, který absolvoval specifický výcvik psychosociální podpory kolegů. Na základě tohoto výcviku může poskytovat v definovaném rozsahu první psychickou podporu kolegům. Peer podpora patří mezi benefity péče o zaměstnance organizace a vychází z osvědčeného modelu používaného v řadě zemí.

Zdravotníci jsou profesionálové, proč potřebují psychosociální podporu?

Zdravotníci jsou také „jen“ lidé. Je tedy samozřejmé, že se musejí vyrovnávat s prožitými traumatickými událostmi stejně jako lidé, kteří jimi byli přímo zasaženi. Cílem peer podpory je zmírnit důsledky nepříjemných zážitků zmírnit natolik, aby se negativně nepromítaly v další práci.

Jak probíhají intervence?

1. Individuálně (osobně, telefonicky, emailem)

Je zaměřená na zmírnění akutních obtíží v náročných životních situacích formou aktivního naslouchání, poskytnutí emoční podpory, empatie, doporučení.
Cílem je obnovení vlastních sil, zmírnění stresové reakce, případně předání zasaženého zdravotníka k další, odborné péči.

2. Skupinově – Je poskytována prostřednictvím specifických metod:

Debriefing – cílem je uzavření události, zmírnění příznaků stresu, případné předání do další péče.
Defusing – má za cíl zmírnění příznaků po zásahovém stresu a je určen malým skupinám profesionálů.
Demobilizace – cílem je snížit hladinu stresu a podpořit u zasažených účastníků startování obnovy jejich psychických sil.

Co může být nadlimitní událost nebo situace?

vážná poranění, onemocnění či smrt dítěte
péče o extrémně nezralého novorozence
úmrtí rodičky, porod mrtvého plodu
vážné onemocnění, zranění či úmrtí kolegy
hromadné neštěstí, tragické události
péče o kriticky nemocného pacienta, kontakt s příbuznými
neúspěšná kardiopulmonální resuscitace/záchrana mladého pacienta
sebevražda pacienta nebo pokus o ní
mobbing/bossing na pracovišti
nehody s množstvím obětí, extrémně devastované oběti

úmrtí či vážné zranění kolegů nebo blízkých osob
zásah/ošetřování u osoby blízké
nezdařený pokus o záchranu spojený s pocity bezmoci
dopravní nehoda posádky zdravotnické záchranné služby
napadení zdravotníka při výkonu práce kontakt s pozůstalými
péče o dlouhodobě nemocného pacienta, kontakt s příbuznými
péče o agresivního pacienta
ohrožení vlastního zdraví, či života zdravotníka při práci
péče o pachatele závažného trestního činu
událost s nadměrným zájmem médií
profesní pochybení, selhání zdravotníka
stížnost podaná pacientem/příbuzným.

Zdravotník má právo na péči o své duševní zdraví, což podporuje i zákon č. 374/2011Sb. § 16, ods. b.

Kdo službu organizuje?

Činnost SPIS v České republice je podporována ze strany MZČR. Toto vydalo v září roku 2019 Metodické doporučení pro poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví, které je přístupné ZDE. Dále je SPIS podporován Asociací zdravotnických záchranných služeb ČR, Odborná společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP.

Za celou službu zodpovídají odborní garanti – kliničtí psychologové s praxí ve zdravotnictví, kteří prošli stejným výcvikem jako všechny osoby zapojené v systému.

V jednotlivých krajích jsou krajští koordinátoři. Ti zajišťují dostupnost péče a organizují činnost SPIS na svěřeném území.

Psychosociální intervenční službaFakultní nemocnice Olomouc